Olbram Zoubek, jeden z nejvýznamnějších českých sochařů, se nejednou spojil s historickými událostmi a osobnostmi, které hluboce ovlivnily českou kulturu a společnost. Jedním z těchto zásadních okamžiků bylo jeho zapojení do tvorby originálního náhrobku pro Jana Zajíce, studenta, který se v roce 1969 upálil na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Jeho čin byl inspirován obětí Jana Palacha a stal se symbolem boje za svobodu a demokracii.

Náhrobek, který vytvořil Zoubek, je nejen uměleckým dílem, ale i hlubokým vyjádřením úcty k těm, kteří se obětovali za ideály, ve které věřili. Zajícův hrob se nachází ve Vítkově, kde se narodil, a jeho originální náhrobek, dokončený až po revoluci v roce 1989, je trvalou připomínkou Zajícova odvahy a Zoubkova uměleckého talentu.

Zoubkovo dílo bylo často inspirováno lidským utrpením, nadějí a vírou ve spravedlnost. Ve své sochařské tvorbě, stejně jako v případě náhrobku pro Jana Zajíce, kombinoval realistické prvky s hlubokými symbolickými významy. Zajícovo gesto a Zoubkův umělecký vklad tak tvoří jedinečnou symbiózu, která překračuje hranice umění a stává se mementem pro budoucí generace.

Vítkov, malé město v Moravskoslezském kraji, tak nejen že uchovává památku svého rodáka Jana Zajíce, ale díky Olbramu Zoubkovi se stává také důležitým místem v mapě českého umění.